|
|
Variabilita genu MC1R u psů plemene flat coated retriever
Ludikovská, Nicole
Žluté zbarvení srsti u flat coated retrievera je považováno za nestandardní a za vylučující vadu. Příčinou světlého zbarvení je ztráta funkce genu MC1R (Melanocortin 1 receptor) záměnou aminokyseliny argininu 914C>T předčasným stop kodonem (R306ter). Pomocí identifikace sekvenováním DNA byl hledaný polymorfismus nalezen u psů standardně zbarvených a byly stanoveny genotypové a alelové frekvence u vybraného souboru 50 psů. Frekvence výskytu heterozygotního genotypu E/e a tím tedy i nežádoucí recesivní alely e byla ve vybrané skupině na území České republiky vyšší, než jsme očekávali.
|
|
|
Genetická analýza zbarvení u huculských koní zařazených do genetického zdroje
Karbusická, Alžběta
V rámci této práce jsme se věnovali genům MC1R, ASIP a TBX3 na vzorku 118 klisen zařazených v genetických zdrojích České Republiky. Záměrem bylo určit genetickou strukturu klisen a analyzovat fenotypová data v porovnání s genotypem a určit případné odlišnosti. Genetická analýza prokázala rovnovážný stav u všech alel (HW pro ASIP P = 0,0,9360; pro MC1R P = 0,1661 a pro TBX3 P = 0,4434). Frekvence alel byla následující, řazeno sestupně: E (0,6780), A (0,5254), a (0,4746), d2 (0,4323), d1 (0,3542), e (0,3220) a D (0,2135). Nejčastějším genotypem byl AaEed1d2 a AaEEd1d2. V populaci byly velmi málo, nebo zcela chyběly genotypy na základě recesivních homozygotů v základních genech, také jsme neidentifikovali žádného jedince s genotypem AaEed1d1. Prokázali jsme závislost genotypu v rámci genu TBX3 s primitivními znaky, čímž jsme potvrdili předešlé práce jiných autorů tvrzení jiných autorů. Alela D je vždy spojována s výskytem primitivních znaků, avšak primitivní znaky se vyskytují i bez alely D v souvislosti s alelou d1. Genotyp d2d2 je spojován s fenotypem bez primitivních znaků nebo u kterého nelze určit, zda jedinec tyto znaky nese nebo ne.
|
|
|
Štúdium variability sekvencie v géne MC1R u rôznych druhov zvierat
Dolnáková, Lenka
Zbarvení je důležitým fenotypovým znakem živočichů a významnou roli hraje i při charakteristice jednotlivých živočišných druhů. Zásadní roli v zbarvení plní gen MC1R. Diplomová práce je zaměřena na studium variability sekvence v tomto genu a následnou tvorbu fylogramů u vybraných druhů Bos Primigenius Taurus, Sus Scrofa, Equus Caballus a Canis Lupus Familiaris. Pro zvolený úsek sekvence exonů byly v pro-gramu Oligo navrženy vlastní primery. Na základě sekvenování byly detekovány známé polymorfismy u Canis Lupus Familiaris a Equus Caballus. U Canis Lupus Familiaris se jednalo o polymorfismus na pozici 790 A>G. Všech N osekvenovaných vzorků (N = 10) bylo nositelem alely E (790AA). U Equus Caballus se jednalo o polymorfismus 901 C>T, přičemž ve vzorcích se nacházely zástupci všech genotypů nEE(901CC) = 2, nEe(901CT) = 2, nee(901TT) = 6. Práce poskytuje i ucelený přehled postupu tvorby fylogenetických stromů. Na fylogenetickou analýzu byly vlastní sekvence navýšeny o sekvence dalších druhů zvířat získaných z volně dostupných genomických databází. Rekonstrukce proběhla v pro-gramu MEGA X vybranými vzdálenostními a znakovými metodami. Interpretovány mohly být jen uzly s bootstrapovou podporou ≥ 70. Jako substituční model byl zvolen JC69 a HKY85 model. Výběr modelů byl statisticky podpořen testovanou věrohodností v programu Model Generator s podporou P < 0,0001. Stromy, získané jednotlivými metodami, byly porovnávány Pearsonovým korelačním koeficientem.
|
|
|
Změny zbarvení u zvířat v průběhu domestikace
Ariskina, Sofya ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Kracíková, Olga (oponent)
V této práci jsou popsány změny různých druhů zvířat v průběhu domestikace. Vycházela jsem zvprací a článků, které popisovaly výsledky různých pokusů a experimentů.
Předpokládá se, že tento proces začal přibližně před 15 tisíci lety. Je zde popsáno několik scénářů, které znázorňují příčiny a způsoby začátku domestikace. Rovněž je tu ukázáno a popsáno několik ohnisek, kde tento proces původně začal.
Důležitější však je, že v průběhu procesu zdomácnění proběhlo velké množství morfologických, anatomických a fyziologických změn, a divoká zvířata se postupně přeměnila na domácí. Tyto změny ( mnohonásobné zmenšení nebo zvětšení původní velikosti, zmenšení mozku a změny nervové soustavy, vznik klapouchosti a velkého množství různých barevných variant) svědčí o tom, že zvířata ztratila potřebu samostatně přežívat a začala úplně nebo částečně záviset na člověku.
Hlavním cílem této práce je ale popsání a vysvětlení vzniku nových, u divokých forem
neexistujich zbarvení, která jsou úzce spjata s procesem domestikace, a později i selekce
člověkem. Společným výsledkem pro všechna domestikovaná zvířata (ať jsou vybírána a
selektována záměrně nebo náhodně podle jakýkoli znaků) je vznik strakatosti a nestejnoměrného zbarvení, postupně přecházejícího do zbarvení jiných, úplně atypických pro divoká zvířata. Pro divoká zvířata by toto zabarvení bylo nežádoucí, protože ve volné přírodě by zvířata zbytečně poutala pozornost predátorů nebo kořistí.
Je zde taky popsána genetická stránka tohoto procesu, zahrnující podrobné vysvětlění příčin
vzniku různých barev v důsledku různých poměrů eumelaninu a feomelaninu, a taky mutací
některých genů (např. MC1R, ASIP aj.).
|
|
| |
host ::
RSS.